Live Music Archive
Librivox Free Audio
Metropolitan Museum
Cleveland Museum of Art
Internet Arcade
Console Living Room
Books to Borrow
Open Library
TV News
Understanding 9/11HOPCAJ ČUDLAJ aneb Jak se vyjádřila paní Fröhlichová
Audio Preview
Vojna_18159064513_8b7acdeea4_o.jpg
Vojna_18592260418_afca1eea29_o1.png
Vojna_18593577449_47a5df77d2_o.jpg
Vojna_18753743756_fdba3ed951_o.jpg
Vojna_18753752016_e92b5dd829_o.jpg
Vojna_18774759852_c2d05be9d5_o.jpg
Vojna_18774759952_b8bb031fcc_o.jpg
Cover_valcovnaPlechu1983.png
Cover_valcovnaPlechu1983.jpg
Vojna_18157445694_8051cf3233_o.jpg
Nahrávka "HOPCAJ ČUDLAJ aneb Jak se vyjádřila paní Fröhlichová" vznikla ve Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce v první polovině roku 1983. K pořízení záznamu z vojenské umývárny a sklepa vojenské roty byl použit mono kazetofon firmy Philips s elektretovým mikrofonem.
Původně požádal Pepík Hipík, který si chtěl s sebou do civulu odvézt své hudební nápady, o spolupráci amatérského herce Ivo Kačabu, který si na natáčení přinesl různá zvukadla, která se v kasárnách dala najít. Tak se kytarista a zpěvák Pepík s Ivošem vydali natáčet do vojenské úmývárny, kde v té chvíli zrovna probíhaly rajóny a tak je v pozadí nahrávky slyšet šustění rýžových kartáčů tzv. šůrováků, jak jezdí po mazlavém mýdle.
Po této první nahrávce se oba mladí muži přesunuli do sklepa vojenské roty, kde se k nim posléze přidal kotelník Petr Havrlant, objevili zde další zajímavé hudební nástroje, a to posilovací činky, krabici od mazlavého mýdla a další zvukomalebné harampádí. Nakonec se skupina muzikantů rozrostla o další nadšence s chutí a zaujetím mlátící do všeho možného.
Zajímavostí tohoto projektu je, že nahrávka vznikla bez požití alkoholu či jiné omamné látky, tedy čistě spontánně z radosti z hudby, pokud se to, co zde vzniklo, dá nazývat hudbou. Dalším faktem je, že krom Pepíka nebyl nikdo z účastníků natáčení muzikant a i v případě Pepíka Hipíka je nutné považovat jeho projev kytarový a pěvecký za ryzí amatérismus. Dá se tedy říci, že toto sponntánní dílko, které vzniklo vlastně náhodou a bez zkoušení, je možné považovat za jakousi dokumentární sondu do života vojáků základní vojenské služby v Československu v době, kdy se končila normalizace a začínala pěrestrójka. Ta pěrestrójka, s kterou si vojenští představitelé nevěděli rady a kdy vojáci - záklaďáci to dávali lampasákům pěkně sežrat.
Aby se na nikoho, kdo se tenkrát natáčení zúčastnil, nezapomnělo, napadlo Pepíka Hipíka zvěčnit všechna jména do poslední skladby nahrávky. Takže pokud vydržíte poslouchat až do konce či už netrpělivě ze zvědavosti či z nepřekonatelného odporu vše ostatní přeskočíte, pak se ve skladbě č. 26 všechno dozvíte. Nečekejte však žádný zázrak, zázrakem je to, že žádný lampasák nahrávání nikdy nevyrušil či nezakázal, i když to byl občas pěkný brajgl.
Reviews
There are no reviews yet. Be the first one to
write a review.
